Domů
Menu

Středoškolské mistrovství ČR v požárním sportu

3. 5. 2019 / Novinky / Jiří Černý

Předešlé 2 roky jsme na této soutěži měli zastoupení pouze v kategorii jednotlivců. Letos jsme se však rozhodli pro změnu, a proto jsme složili klučičí družstvo. Jenže kde sebrat 10 hasičů?

Odpověď zní, že nikde... Nepropadali jsme však panice a zabrousili i do řad ostatních sportů. A tak se vedle třech hasičů v sestavě objevili 3 fotbalisté, florbalista, nabušenec a šachista. Tato sestava se tak mohla pyšnit svou pestrostí, ale bylo třeba se na soutěž alespoň trochu připravit. Proto jsme v novém roce absolvovali pár tréninku (nejprve v hale a poté i venku na dráze), kdy jsme všechny, kteří moc netušili, naučili základům tohoto sportu. Pomali, ale jistě, se blížil konec dubna a s ním i Pardubice. Mezi námi (až na výjimky) nebylo člena, který si byl jistý tím, že by vše uměl. A tak jsme se ztotožnili s družstvem jamajských bobistů z filmu ,,Kokosy na sněhu". Ale jelikož bylo toto jméno již zabrané a navíc jsme měli žluté školní dresy, tak jsme se spokojili s variantou ,,BANÁNI NA SNĚHU".

Ačkoli se soutěž konala až ve čtvrtek, vyrazili jsme do Pardubic pod taktovkou zkušeného coache Jirky Černého už ve středu odpoledne. Cesta nám rychle uběhla a po 3 hodinách, několika litrech vody a hromadě potu, který jsme ve vlaku vypotili, jsme konečně dorazili do Pardubic. Odtud jsme dále pokračovali na ubytovnu do Křičně a aniž bychom to předem tušili, čekalo nás ještě tu noc velké překvapení - a to sice přežití v extrémních podmínkách místní ubytovny. Naštěstí jsme se ráno ve čtvrtek probudili všichni a zdraví. Vyrazili jsme na autobus do Pardubic a po občerstvující snídani v místním Albíku jsme vyrazili na sportoviště v areálu místní SPŠCH. První na programu toho dne byl běh na 100m s překážkami. Zde se každý s disciplínou popral tak, jak netrénoval na předchozích trénincích a nakonec jsme s časy 18:62, 20:40, 20:48, 21:22, 21:76 a 23:72 (nepočítal se nám 23:92)a součtem 126,2 brali 8.místo, což nás v konkurenci škol, které zde jsou již 4.rokem velice překvapilo. Poté jsme měli čas zajít se občerstvit a podívat se, jak s dráhou zápolí i naše ženské protějšky. Toho dne nás čekala ještě štafeta. Jelikož nám týden před soutěží odpadl jeden člen (,,banán in memoriam"), museli jsme nasadit naší tajnou běžeckou zbraň, Petra Švandu. První se na start postavila štafeta, jež měla naše umístění zajistit s nějakým pěkným časem. Rozběhl jí Radim Novotný, který se domečku zalekl asi tak, jako kulturista 5kg činky a ačkoli ho pořádně netrénoval, zaběhl ho velice pěkně. Na druhém úseku na něj již čekal Ríša Hejlík, který svými malými a rychlými kroky proběhl 100m úsek i s bariérou, jako by to nic nebylo. Předával na třetím úseku Matoušovi Váchovi, který zachoval chladnou hlavu a přesným rozdělovačem dostal svou štafetu o kus dál. Finišmenem této štafety byl, již výše zmíněný, Petr Švanda, který byl tak naspeedovaný, že pomalu ani nepočkal na Matoušovu předávku, ale nakonec vše dobře dopadl, hasičák zůstal stát a časomíra se zastavila na hodnotě 77:71. Čas jsme tedy měli a druhá štafeta mohla být v klidu. Druhá štafeta banánů se málem neuskutečnila, protože někdo zapomněl dát našemu banánovi na 3 úseku rozdelovač. Naštěstí vše dobře dopadlo a štafeta se mohla rozběhnout. Rozbíhal ji Honza Pavlík, který s chladnou hlavou přeběhl domeček a předal Lukášovi Fořtovi, kdy i kamera živého přenesu nestíhala Lukáše točit a ten jim málem utekl ze záběrů a než se vzpamatovala, už Lukáš předával na třetí úsek Filipovi Kopečnému, který sice trochu zaváhal, ale díky rychlé kladině a klidné předávce na poslední úsek, nebyla ztráta nijak značná. Na posledním úseku už čekal Štěpán Fulín, který s klidem ustavil hasičák na své místo a finišoval v čase 67:62, který bohužel těsně stačil až na bramborové místo. Po prvním dni jsme tak skončili na celkovém 6.místě s 12 body.

Druhý den soutěže následovala disciplína, kterou jsme nikdy nezkoušeli a tudíž jsme věděli, že bude naší nejslabší. I tak vlastně náš první čas, kdy Péťa radši ,,nalejval" nadvakrát a vepředu došlo k ne úplně skvělým nastřikům, tak jsme s časem 71:32 brali poslední místo z disciplíny. To nezměnil ani druhý pokus a my jsme úspěšně obhájili umístění z pokusů prvních tentokrát dokonce s neplatným časem. Na druhou stranu bychom se po tom, co jsme na dráze předvedli, určitě stali letošnímu mistry ČR v uzlování a to zcela bezkonkurenčně. Poslední místo z požárního útoku nám způsobil propad až na 10.místo z 15, což někomu může přijít jako ,,nic moc", ale když si vezmete, že jsme měli cca 10 tréninků + 4 venkovní, soupeřili jsme proti družstvům, která zde rozhodně nejsou poprvé, a navíc jde o MČR, není to úplně nejhorší. Pokud to čas a maturitní termíny dovolí, určitě bychom sem chtěli vyrazit a příští rok a zkusit zlepšit své letošní umístění a možná... ale jen opravdu možná dovézt domů i další trofej v podobě pětilitrového demižónu #bananijedou

Autorem textu je  Honza Pavlík