Historie

Pivovarské sklepy se nacházejí v areálu zaniklého středověkého hradu Kotnova, který od konce 15. století přestal plnit svoji obrannou úlohu. V roce 1437 zde byli první zmínky o vaření piva. Od roku 1612 byly prostory hradu užívány pro potřeby městského pivovaru. Roku 1844 převzali hrad i s pivovarem od města právováreční měšťané, kterých bylo 273. Jejich sdružení pak začalo v hradním areálu postupně rozšiřovat stavbu pivovaru, proto se v roce 1865 začaly budovat i nové sklepy. Plány k němu zhotovil zeměměřič Julius Rombald z Příbrami a výstavby se ujal stavitel Maxmilian Šimanovský z Tábora. Základní kámen byl položen 26. 8. 1865. K útlumu a zastavení výroby piva došlo až na přelomu 60. a 70. let 20. století. Budování sklepů však znamenalo nenahraditelné ztráty kulturní. Podle archeologických výzkumů i názorů historiků se v prostoru dnešních sklepů pravděpodobně nacházelo jádro přemyslovského hradu s palácem, tzv. rytířským sálem. S průběhem stavebních prací je také spojován nález vzácné bronzové sošky kance, která je keltského původu.

Měšťanstvo vlastnilo pivovar do roku 1948. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn pivovar "Pravovárečného měšťanstva v Táboře".

Léta chátrající areál někdejšího táborského pivovaru koupila v červenci 2001 místní firma Dvořák, která plánovala v areálu vybudovat historicko-turistické centrum.

Zajímavost

Ve dnech 6. – 8. listopadu 2001 došlo v domě čp. 308 k objevu dvou nedaleko sebe uložených mincovních depotů. Mince byly shromážděny ve dvou keramických nádobách pod dlaždicovou podlahou jedné z místností zadního traktu. Nádoby obsahovaly stříbrné mince v celkovém počtu 4000 ks, o váze 7,5 kg, v dobovém přepočtu představovaly téměř 46 kop grošů českých. Nejmladší mince pocházejí z roku 1525. Díky množství, sortimentu zastoupení i kvalitě dochovaných nálezových okolností se jedná o nejvýznamnější mincovní depot z jagellonského období na našem území.